Plamínky
26. 11. 2006
Plamínky
Byl slunný den
přesto já viděl jen tmu
to přicházel sen
šel jsem ulicí temnou
bez jediného světélka
strach pronikal mnou
a prázdnota byla velká
náhle zahnul jsem za roh
a klid mně naplnil
běžel jsem co jsem mohl
abych je dohonil
maličké plamínky
co člověk, to jeden
zářily z uličky
jak malý eden
i já byl plamínek
svítící do tmy
v běhu světelný potůček
skákající přes kameny
vběhl jsem s láskou mezi ně
a náhle z nás slunce vstalo
snad nešlo by to beze mě
inu, někdy stačí málo
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
